Graetzův můstek v řízení firem
To že ekonomika si půjčuje pravidla z jiných vědních oborů je obecně známé a velmi prospěšné. Nejznámějším příkladem je sčítání vektorů při určování toho, jak dopadne obsah dohody vedení s odbory.
Ale o tom jsem tu dnes opravdu nechtěl psát.
Snad na každém školení nám říkali, že každá věc má začátek a konec. Období, kdy jdou věci nahoru a kdy jdou dolů. Čas, kdy je potřeba věci "usměrnit" a kdy je potřeba se poohlédnout po jiných zdrojích k zachování života.
Konec konců, tohle je snad jasné každému člověku. Ráno vyjde slunce, už září, ale je zima. Pak hřeje a svítí a my nic nepotřebujeme. Pak přijde západ a začne se ochlazovat a my nemáme teplo a světlo. Takže využijeme toho světlého úseku dne, nasbíráme si dřevo a na noc si rozděláme oheň. Moc toho nepotřebujeme, stejně většinu noci prospíme.
Jenže to je takové neefektivní.
Daly by se na to použít základní věci z elektrotechniky,
Zkusím to trochu rozvést do podnikové sféry. Firma je jako transformátor. Pracovní trh je zdroj, management je dioda, kondenzátor banka a výsledná produkce je spotřebována zátěží.
Z hlediska elektrotechnického je předchozí příklad jednocestný usměrňovač.
Firma vydělává, když jsou podmínky a přebytky jsou ukládány a následně čerpány z banky.
Je v plusu, ale efektivita je mizerná.
Pokud do stejného zapojení místo jedné diody zapojíte čtyři diody ve správném uspořádání, výkon stoupne téměř na dvojnásobek. To je
Graetzův můstek.
